17.1. Pod hvězdami ležíme
Vlhká Kundička
Led 16, 2025
79
0
Na poli klidném, kde měsíc spí,
ony dvě si šeptají tajemství.
Jejich láska je jako vítr v mlze,
volná a divoká, nelze koupit za peníze.
Jedna má vlasy jak půlnoční stín,
druhá je světlem, co rozjasní splín.
Rty se jim třesou, dech tichý je,
jako když moře se v písku ukryje.
Není svět, co vidí jen noc,
že jejich dotyk má kouzelnou moc.
V očích jim tančí tisíce snů,
život a láska bez předem daných dnů.
Ač svět je soudí, ač šeptá “ne,”
jejich srdce zpívají jak jediné.
Hvězdy je vedou cestou dál,
dvě ženy, na které osud se usmál.
Komentáře (0)