25.1. Milenci ve stínu

25.1. Milenci ve stínu

Dva stíny v měsíčním svitu,

příběh lásky v úkrytu.

Krok za krokem, dech i smích,

čas pro ně plyne, svět jim ztich.

 

Ruce spjaté, srdce buší,

slova netřeba – duše tuší.

Oči v očích, plamen plá,

svět kolem ztrácí význam, jakoby jen láska důležitá byla.

 

V trávě voní letní sen,

noc je krátká, dlouhý den.

V jejich světě není spěch,

jen nekonečný sladký vzdech.