25.1. Milenci ve stínu
Dva stíny v měsíčním svitu,
příběh lásky v úkrytu.
Krok za krokem, dech i smích,
čas pro ně plyne, svět jim ztich.
Ruce spjaté, srdce buší,
slova netřeba – duše tuší.
Oči v očích, plamen plá,
svět kolem ztrácí význam, jakoby jen láska důležitá byla.
V trávě voní letní sen,
noc je krátká, dlouhý den.
V jejich světě není spěch,
jen nekonečný sladký vzdech.
Komentáře (0)