20.1. Stíny a světla
Vlhká Kundička
Led 20, 2025
98
0
Tvá ruka našla cestu ke mně,
v tichu noci, plížíme se k sobě temně,
světlo tančí na našich křivkách nahých,
jak vlny moře – v našich klínech vlhkých.
Tvé oči hoří jako měsíc v mlze,
touha nás pohlcuje, plamen v nás to chce.
Tvůj smích je píseň, co mě rozechvívá,
tvůj dotek – báseň, kterou nevysloví slova žádná.
Jsme dvě duše spletené v jedno,
stíny a světlo, co se tiše zvedlo.
Naše těla šeptají pravdu tajnou,
že láska je vším, co my máme mezi sebou.
Komentáře (0)