2.9. Mokrá

2.9. Mokrá

Dojdeme domů, 

vyzujeme se, 

její sukni tahám dolů, 

už líbáme se. 
 

Položím ji na botník, 

chytnu za vlasy,

jsem její lichotník, 

chválím všechny její krásy. 
 

Líbá mě a já ji, 

roztahuje nohy, 

sukni sundám ji, 

na tohle ona má prostě vlohy. 
 

Jemně svými prsty od kotníků nahoru, 

ona šeptá mi do ucha jak se mi poddá, 

už odkrývám její nahotu, 

rukou už se dotýkám, sakra ta je mokrá.