Královská tajná komnata
Vlhká Kundička
Pro 22, 2024
7
0
Na hradě velikém, ve věži vysoké,
má král s královnou svůj vchod, vše pečlivě skryté.
Pod koberci zdobenými zlatými nitěmi,
čeká komnata za tajnými dveřmi.
Noc padne na království, světla se zhasínají,
služebnictvo spí, však král s královnou ještě neusínají.
Král s úsměvem šeptá: „Má drahá, pojď blíž,
do naší komnaty, kde nesvítí měsíc příliš.”
Stoly se plní vínem a uzeným
hudba se rozezní, stěny vibrují vzrušením.
Královna v šatech tančí jak sen,
král ji sleduje, opět zcela poblázněn.
„Jen my dva a přitom v davu, tohle je náš tajný hřích,
noc je dlouhá a já chci opět spatřit tvůj smích.“
Smích se rozléhá zdmi z kamení,
a stíny tančí, jakoby věděly o tajemství snění.
Žádná rada, žádný trůn,
jen láska a vášeň, do říše klidu tohle je náš člun.
Království spí, ale oni žijí,
v komnatě tajné, kde sny se plní.
Až svítání přijde, ráno je chladné,
v ložnici zas ulehnou – jakoby nic, zdá se to snadné.
Král s královnou, dokonalý pár,
co v noci v tajnosti rozsvěcují vášně žár.
Komentáře (0)