Ženy ve starověké Spartě

Sparta, známá svou vojenskou disciplínou a autoritativním systémem, byla výjimečná i svým přístupem k ženám. Na rozdíl od většiny řeckých městských států spartské ženy měly ve společnosti relativně vysoké postavení. Muži z Peloponésu totiž pochopili, že bez silých žen, nebudou mít silné ani muže a tedy vojáky. Ženy měly klíčovou roli, tento článek se zaměřuje na postavení, vzdělání, práva a vliv žen ve starověké Spartě.

Postavení žen ve spartské společnosti

Spartské ženy se těšily zvláštní míře respektu a svobody, která neměla v jiných řeckých městských státech obdoby. Zatímco ženy v Athénách byly často omezeny na domácí sféru a podřízeny mužům, spartské ženy hrály zásadní roli v ekonomice i veřejném životě. Jejich úkol nebyl pouze rodinný, ale zahrnoval také povinnosti spojené s udržováním fyzické a morální síly celé polis. Většina pramenů z antického Řecka pochází z Athén, je ovšem známo, že v Athénách měly ženy mnohem menší práva, než právě ve Spartě či na Krétě. 

Klíčové aspekty jejich postavení:

 • Vlastnictví půdy: Spartské ženy mohly vlastnit a spravovat majetek. Některé historické zdroje naznačují, že vlastnily až třetinu veškeré půdy ve Spartě.
 • Nezávislost: Díky vojenskému životu mužů, kteří většinu času trávili v kasárnách nebo na válečných taženích, měly ženy značnou samostatnost při rozhodování a tedy životě celkově. Muži se totiž vzdělávali a cvičili od věku zhruba sedmi let až do třiceti, proto měly ženy značnou volnost. 
 • Politický vliv: I když neměly přímý přístup k politickým funkcím, ženy mohly ovlivňovat rozhodnutí skrze své syny i manžely. Což je něco, co můžeme dělat stále ženy! Osobně se raději budu starat o svého muže a řešit naše rozhodnutí s ním, než se hnát za vysokou kariérou. 

Vzdělání a fyzická zdatnost

Sparta byla výjimečná tím, že poskytovala ženám systematické vzdělání. Zatímco ve většině antického Řecka bylo vědění dostupné pouze mužům, ve Spartě byly dívky vychovávány s důrazem na fyzickou i mentální zdatnost.

Fyzický výcvik

Spartské ženy byly školeny v gymnastice, běhu, vrhání oštěpem a dalších fyzických aktivitách. To mělo praktický důvod: silné a zdravé ženy byly považovány za klíč k produkci silných a zdravých vojáků. Heslo „silná matka rovná se silný voják“ bylo ve Spartě centrální ideologií.

Vzdělávání

Dívky se učily zpěvu, tanci a pravděpodobně i základním intelektuálním dovednostem. Spartský vzdělávací systém připravoval ženy na jejich budoucí roli matek a správkyň domácnosti, ale zároveň jim poskytoval schopnosti potřebné pro zvládnutí správy majetku.

Manželství a mateřství

Manželství bylo ve Spartě považováno za povinnost spojenou s reprodukcí zdravých občanů. Spartské ženy uzavíraly sňatky přibližně ve věku 18 let, což bylo později než v jiných řeckých státech. Tato praxe byla motivována zajištěním fyzické dospělosti a zdraví matek.

Mateřství bylo cíl každé ženy

Ženy byly chváleny za to, že rodily syny, kteří mohli sloužit jako vojáci. Fráze připisovaná spartským matkám, „Vrať se se štítem nebo na něm,“ symbolizovala jejich oddanost státu. Buď se vrátíš jako vítěz se štítem, nebo mrtvý, ale se ctí. Muž, který by utekl z bitvy byl brán jako zrádce a hodný i smrti. 

Významná svoboda

Spartské ženy se nemusely účastnit každodenních domácích prací, protože ty byly vykonávány heilóty (poddanými). To jim poskytovalo více času na péči o svou fyzickou kondici, péči o své silné potomky a veřejné záležitosti. 

Ekonomická role a správa majetku

Díky absenci mužů, kteří byli často na vojenských taženích nebo se ještě cvičili, přebíraly ženy správu rodinného majetku. Byly zodpovědné za zemědělské operace, správu otroků a udržování ekonomické stability.

Ženy vlastnily značnou část půdy a bohatství. Tento fakt vyvolával kritiku mezi některými spartskými muži a později i mezi řeckými filozofy, jako byl Aristotelés, který označoval vliv žen na majetkové poměry za jeden z důvodů úpadku Sparty.

Kulturní a společenský vliv

Spartské ženy se podílely na udržování kulturních tradic a podporovaly vojenské ideály státu. Jejich role zahrnovala organizaci slavností a podporu morálky spartských mužů.
Matky hrály klíčovou roli ve výchově synů do věku sedmi let, než byli chlapci posláni do vojenských škol. Byly nejen vychovatelkami, ale také inspirací k odvaze a disciplíně.
Spartské ženy byly častým tématem antické literatury. Byly obdivovány i kritizovány pro svou svobodu a vliv na společnost. Například Plútarchos zaznamenal mnoho jejich výroků, které ukazují jejich tvrdý charakter a loajalitu k Spartě.

Srovnání s jinými řeckými státy

Postavení žen ve Spartě bylo výjimečné v kontextu antického Řecka. V Athénách byly ženy pod přísnou kontrolou mužů a jejich hlavním úkolem byla péče o domácnost a děti. Naopak ve Spartě byly ženy nezávislé, vzdělané a zapojené do veřejného života.
Rozdíl byl důsledkem rozdílných ekonomických a sociálních struktur obou států. Spartský důraz na vojenský život vyžadoval silné a samostatné ženy, zatímco athénská společnost se zaměřovala na filozofii a politiku, kde ženy neměly místo.

Kritika a kontroverze
I když měly spartské ženy větší svobodu, jejich role byla stále pevně spjata s reprodukcí a podporou vojenské kultury. Moderní historici také diskutují o tom, do jaké míry jejich nezávislost skutečně přispívala k jejich postavení, nebo zda sloužila pouze zájmům státu a mužů.

Abych řekla i nějakou zajímavost pro milovníky antiky, i přesto, že ve veřejném životě ženy hrály ve starověku obecně pramalou roli, existovaly výjimky. V 6. století př. Kr. se v čele státu objevila Feretime v Kyreně a o něco později i Thargelia. Také v Halikarnassu žila kolem roku 350 př. n. l. Artemisia a stala se jeho vládkyní. To dokazuje, že existovaly i v této době různé výjimky. Častěji však měly manželky či matky vládců rozhodující slovo při rozhodování. 

Závěr

Spartské ženy byly jedinečné svou svobodou, vzděláním a ekonomickým vlivem. Přestože jejich role byla pevně zasazena do vojenské ideologie Sparty, jejich postavení se vymykalo standardům antického světa. Jejich přínos k fungování státu nelze přehlédnout, což z nich činí fascinující téma pro studium genderových a sociálních struktur starověkého Řecka.

Tento článek ilustruje, jak se role žen může měnit v závislosti na potřebách společnosti a jak rozdílné ekonomické a kulturní podmínky formují genderové vztahy. Spartské ženy zůstávají dodnes symbolem síly, nezávislosti a nekompromisní oddanosti státu.