Hybristofilie: Když láska překračuje hranice morálky aneb Bonnie a Clyde syndrom

Hybristofilie: Když láska překračuje hranice morálky aneb Bonnie a Clyde syndrom

Hybristofilie je fenomén, který fascinuje nejen psychologii a psychiatrii, ale také širokou veřejnost. Tento termín se vztahuje k jevu, kdy se lidé sexuálně nebo romanticky přitahují k jedincům, kteří spáchali závažné zločiny, jako je vražda, znásilnění nebo jiné násilné činy. Slovo „hybristofilie“ pochází z řeckého „hybristēs“, což znamená „ten, kdo páchá přestupky“ a „philia“, což znamená „láska“. Tento fenomén je známý také jako „Bonnie a Clyde syndrom“, pojmenovaný po slavném zločineckém páru z 30. let 20. století, který se stal ikonou romantizovaného zločinu.

 

Historické kořeny a moderní projevy

Hybristofilie není novým fenoménem. Už ve středověku byly známy případy, kdy ženy toužily po notoricky známých zločincích, často je považovaly za neodolatelné a charismatické. V moderní době tento jev pokračuje, ale s větší viditelností díky médiím a internetu. Známe případy, kdy notoricky známí zločinci, jako jsou Ted Bundy nebo Richard Ramirez, dostávali stovky dopisů od obdivovatelek, které byly jejich činy paradoxně přitahovány.

 

Proč dochází k hybristofilii?

Příčiny hybristofilie jsou komplikované a mnohostranné. Někteří odborníci se domnívají, že tato přitažlivost pramení z hlubokých psychologických a emocionálních potřeb, které mohou mít kořeny v traumatických zážitcích z dětství, problémech s nízkým sebevědomím nebo potřebě prožívat extrémní vzrušení.

1. Přitažlivost k nebezpečí: Pro některé jedince může být přitažlivost k nebezpečí a vzrušení spojená s těmito jedinci klíčovým faktorem. Zločinci představují nebezpečí, které je pro některé osoby extrémně lákavé, protože jim poskytuje pocit adrenalinu a vzrušení, které v běžném životě postrádají.

2. Touha po záchraně: Někteří lidé trpící hybristofilií mohou mít silnou potřebu někoho „zachránit“ nebo „napravit“ (I can fix him..). Věří, že jejich láska může zločince změnit a přivést na správnou cestu. Tento syndrom zachránce je běžným motivem, který se často objevuje v případech, kdy se ženy zamilují do vězňů odsouzených na doživotí.

3. Charisma a manipulace: Někteří zločinci mají neobyčejnou schopnost manipulace a charisma, které jim umožňuje přitáhnout a udržet si pozornost obdivovatelů. Tito lidé jsou často mistři v ovládání druhých a využívají svého šarmu k tomu, aby si získali přízeň i za zdmi věznice.

Psychologové si také všimli, že hybristofilie může být spojena s nízkou sebedůvěrou a potřebou kontrolovat nebezpečnou situaci, kterou by v normálním vztahu neměli. Studie také naznačují, že mediální pokrytí těchto zločinců může mít vliv na rozvoj hybristofilie, protože senzacechtivé zpravodajství často glorifikuje násilné činy a zločince zobrazuje jako atraktivní a mocné postavy.

 

Příklady hybristofilie v praxi

V historii existuje mnoho případů, které ilustrují hybristofilii. Jedním z nejznámějších je případ Ted Bundyho, amerického sériového vraha, který zabil nejméně 30 žen. Přestože byl odsouzen k trestu smrti a jeho zločiny byly široce medializovány, Bundy dostával dopisy plné lásky od žen, které ho obdivovaly a toužily po vztahu s ním. Některé dokonce věřily, že je Bundy nevinný, a chtěly ho za každou cenu obhajovat. S tím se pojí případ Carole Ann Boone, ženy, která se provdala za Teda Bundyho během jeho procesu za vraždu. Carole Ann Boone byla přesvědčena o Bundyho nevině a pokračovala ve vztahu s ním i po jeho odsouzení. Dokonce s ním měla dítě, přestože byl Bundy uvězněn na smrt. Její příběh je často uváděn jako příklad toho, jak daleko může zajít víra v záchranu a změnu „špatného“ muže.

Další známý případ je Richard Ramirez, známý jako „Night Stalker“, který byl usvědčen z 13 vražd. Ramirez se stal objektem zájmu mnoha žen, a nakonec se oženil se ženou, která mu pravidelně psala do vězení. Tento případ opět ukazuje, jak hluboká a iracionální může být přitažlivost k násilným zločincům.

Zajímavý výzkum, který prováděla doktorka Katherine Ramsland, se zaměřil na dopisy, které zločinci dostávají od svých obdivovatelek. Ramsland zjistila, že mnohé z těchto žen vnímaly zločince jako nepochopené duše, které potřebují lásku a péči. Tento výzkum také odhalil, že mnohé ženy mají tendenci ignorovat nebo bagatelizovat násilné činy, kterých se jejich objekt zájmu dopustil, a místo toho se zaměřují na jeho lidské stránky.
 

 

Společenské a právní důsledky

Hybristofilie není jen otázkou psychologického zájmu; má také závažné společenské a právní důsledky. Když se jedinci zapletou s nebezpečnými zločinci, mohou se sami stát oběťmi násilí, manipulace nebo dokonce spolupachatelství. Takové vztahy mohou vést k dalším zločinům a komplikovat procesy spravedlnosti.

Navíc média často romantizují nebo senzacechtivě zobrazují tyto případy, což může přispět k nebezpečnému zkreslení reality. Místo toho, aby se zločinci považovali za nebezpečné jedince, mohou být vnímáni jako oběti společnosti nebo jako hrdinové v očích svých obdivovatelů.

 

 

Hybristofilie je fascinující a složitý fenomén, který vyvolává mnoho otázek o lidské psychice, morálce a vztazích. Přestože se jedná o relativně vzácný jev, jeho důsledky mohou být dalekosáhlé. Lidé, kteří se ocitnou v takových vztazích, často čelí mnoha rizikům, a je důležité, aby se jim dostalo podpory a pochopení. Současně je důležité, aby společnost a média přistupovaly k tomuto fenoménu s opatrností a nebagatelizovaly jeho potenciálně nebezpečné důsledky.