11.1. Vejce Benedikt
U stolu sedí dva milenci zasnění,
ranní světlo kreslí stíny v jídelním znamení.
Ona má croissant, on vážný pohled,
kouká na vejce benedikt – sní o nových objevech.
„Když vezmeš si můj žloutek,“ on šeptá s hrou v oku,
„najdu svou lásku, to vejce je poklad, tvůj pokrm roku!“
Ona se směje: „Klid, drahý, jím jen Tvé,“
zatímco máslo z croissantu pomalu kape.
Snídají spolu, smích je jejich plán,
ve vejci benedikt našel on svůj chrám.
A přece to jídlo je malá kulisa –
láska je hlavním chodem, co z toho vyplývá!
Dej si i ty jeho vejce ke snídani,
spolkni omáčku holandskou,
nebudete ani jeden zklamáni,
čeká vás zastávka vskutku rajská.
Komentáře (0)