21.12. Dotek Bohyně
Vešel jsi do místnosti tiché, tlumené,
svíčky tančí stíny na stěnách ztlumené.
Ve vzduchu aroma, v ruce hebká látka,
a před tebou masérka – smyslná pohádka.
Její pohled je hluboký, hlas sladce klidný,
prsty má jak hedvábí, dotek zcela vlídný.
“Uvolni se,” šeptá, “nechej vše plynout,”
její ruce začnou kouzlit, svět nechá ztichnout.
Teplo dlaní hladí, až srdce nahlas tluče,
každý pohyb jemný, a přesto tak prudce
probouzí něco, co v tobě dřímalo,
vášeň, kterou tvé tělo ještě nezažilo.
Proudí to tělem, každý sval se chvěje,
v její přítomnosti vše kolem taje.
Masérka s úsměvem tančí jak víla,
intimní terapie – magie síla.
A když skončí, svět je najednou lehký,
duše je klidná, i když tělem jdou vzdechy.
Sbohem dáváš té bohyni doteku,
ještě několik toužíš po jejím slastném vzdechu.
Komentáře (0)