4.1. Chytni mě pod krkem

4.1. Chytni mě pod krkem

Z práce si přijel, 

slyším tě parkovat, 

pro mou večeři a doteky bys zabíjel, 

ale umíš se chovat. 

 

Vejdeš do dveří, 

usmějeme se, 

ještě před večeří, 

víme, že je na čase. 

 

Chytneš mě pod krkem, 

začneš mě líbat, 

svým mužným, klidným hlasem, 

nařídíš, ať přestsnu se hýbat.

 

Pomalu, jemnými prsty mě začneš svlékat, 

vzrušením už trochu vzdychám, 

už na tebe nechci čekat, 

za tebou dolů pospíchám. 

 

,,Stůj a nehýbej se"  je tvá odpověď,

vzrušením už skoro sténám, 

narovnám se - ,,na mě hleď!"

konečně nahá jsem, pomalu si klekám.

 

Dívám se do očí, 

ústa otvírám,

už je v pozoru a na mě útočí, 

teď já otěže hry přebírám...