Kastráti: Sexsymboly s hlasem anděla

Kastráti: Sexsymboly s hlasem anděla

Kastráti – muži, kteří byli ochuzeni o svou mužnost, aby získali něco jiného: nebeský hlas, slávu a bohatství. Jejich životní příběhy jsou fascinující, plné lesku operních scén, ale i bolesti, samoty a nenaplněných tužeb. Proč byli mladí chlapci kastrováni? Jak se z nich stávaly hudební legendy? A proč jejich éra nakonec skončila?


Proč se muži dobrovolně vzdávali své mužnosti?

Ve skutečnosti většina kastrátů neměla na výběr. O jejich osudu rozhodovali rodiče, kteří viděli v kastraci šanci na bohatství a společenský vzestup rodiny. Chudí rodiče v 17. a 18. století občas riskovali a nechali své syny vykastrovat v naději, že se z nich stanou slavní zpěváci.

Operní scéna v Itálii totiž zoufale toužila po neobvyklých hlasech. Tenoristé a basisté byli všední, ale kastráti? Ti měli rozsah, jakého normální mužský hlas nedosáhl. Jejich zpěv měl sílu mužského hrudníku, ale sladkost ženského sopránu. To z nich dělalo hvězdy, které byly obdivovány i toužebně milovány – ale nikdy nemohly skutečně milovat zpět.


Kastráti jako sexsymboly své doby?

Paradoxně byli kastráti považováni za erotické symboly. Ačkoliv byli vykastrováni, mnozí z nich měli milenky a byli obletováni šlechtičnami i obdivovatelkami z nižších vrstev.

Důvod? Podle tehdejších pověr si lidé mysleli, že kastráti jsou „nespoutaní vášní“ a mají výdrž, která normálním mužům chybí. Někteří kastráti proto vedli tajné milostné vztahy, ačkoliv byli neplodní.

Dokonce se šířily zvěsti, že kastráti, i přes svou kastraci, mohou mít erekci a že jsou obzvláště něžní milenci. Byli tedy nejen hudebními celebritami, ale i tajnými idoly v ložnicích dam na královských dvorech.


Život kastrátů: Sláva i utrpení

Přestože nejúspěšnější kastráti žili v přepychu, jejich cesta na vrchol byla brutální. Ti, kteří neuspěli, končili jako chudí zpěváci v kostelech nebo v zapomenutí.

Nejslavnější kastráti historie

      Farinelli – Superhvězda své doby. Jeho hlas prý dokázal uklidnit šíleného španělského krále Filipa V. natolik, že ho Farinelli musel každý večer uspávat zpěvem.

      Senesino – Charismatický pěvec, který zpíval v Händelových operách a byl známý svou arogancí i dokonalou technikou.

      Caffarelli – Bouřlivák, který se údajně popral s jiným kastrátem přímo na pódiu během představení.

Kastráti často trpěli fyzickými problémy – jejich těla se kvůli hormonální nerovnováze vyvíjela jinak. Měli neobvykle dlouhé končetiny, měkké kosti a vysoké čelo. Někdy trpěli i psychickými problémy, protože byli „ani muži, ani ženy“.


Konec éry kastrátů: Proč zmizeli?

S nástupem romantismu a nových hudebních trendů začala poptávka po kastrátech klesat. Zároveň si společnost začala uvědomovat, jak neetická kastrace byla.

V roce 1870 Itálie zakázala kastraci pro hudební účely. Poslední slavný kastrát, Alessandro Moreschi, zpíval v Sixtinské kapli až do roku 1913 – a my máme dodnes nahrávky jeho hlasu.


Ztracené hlasy, které už neuslyšíme

Kastráti byli jedinečným fenoménem dějin – byli milováni, obdivováni, ale zároveň trpěli. Byli zbožštěni i prokleti.

Dnes už kastráty neznáme, ale jejich ozvěna žije v hudbě. A možná i v otázce, kterou si klademe dodnes: Kolik jsme ochotni obětovat pro krásu a dokonalost?