7.1. Večeře
V kuchyni stojím, jen zástěru mám,
vařím nám těstoviny, už nejsem sám.
Ty mě sleduješ, z očí ti krása svítí,
a já vím, že dnešní večer jen vařením neskončí.
Těstoviny jsou hotové, zapomněli jsme však na sůl,
ty řekneš: “Na romantiku máme ještě půl!”
Skloním se, ty kousek se skloníš,
a kuchyň se mění v místo, kde žádná slova nedovolíš.
Komentáře (0)