Žena jako symbol ctnosti, přemíra nevěstinců a zakázaná homosexualita. Jak se společnost dívala na sexualitu ve Viktoriánské éře?

Viktoriánská éra (1837–1901) je často vnímána jako období přísné morálky, kdy byla sexualita veřejně potlačována a přísně regulována. Pod povrchem se však skrývala bouřlivá vášeň, sexuální experimenty i tajné skandály. Přestože byla společnost zdánlivě svázaná přísnými pravidly, právě tato omezení často vedla k tajným aférám, literárnímu vzdoru a kulturním posunům, které ovlivnily vnímání sexuality dodnes.

Jakými pravidly se potlačovala ženská sexualita

Viktoriánská doba byla známá svými přísnými společenskými normami a představami o „ctnosti“ žen. Bylo všeobecně rozšířené přesvědčení, že ženy by měly být cudné, oddané rodině a především poslušné svým mužům. Zkrátka takové tradiční nastavení, zvládly byste to ženy?
Žena byla považována za strážkyni morálky rodiny. Od mladého věku byly dívky vychovávány k tomu, aby byly čisté a neposkvrněné až do svatby. Sex byl považován za nepříjemnou povinnost, kterou musely ženy vykonávat pouze za účelem plození dětí.

Zajímavým paradoxem byla léčba tzv. „ženské hysterie“, o té si můžete přečíst více zde: https://www.sextino.cz/post/na-hysterii-funguje-vibrator-nebo-sex.-jake-zpusoby-se-pouzivaly-na-lecbu-zenske-hysterie-a-nechaly-byste-vylecit-rucni-masazi-u-gynekologa. Krátce, lékaři tehdy praktikovali manuální stimulaci žen, což vedlo k „léčivým záchvatům“, které bychom dnes nazvali orgasmem. Právě z této doby pochází vývoj prvních mechanických vibrátorů.

Ovšem byl zde dvojí standart pro muže a ženy 

Zatímco se na ženy hledělo jako na nositelky ctnosti, muži byli často vnímáni jako ti, kdo nemohou své sexuální touhy plně ovládat. To vedlo k toleranci nevěry mužů a rozmachu nelegální prostituce, která byla paradoxně velmi rozšířená, přestože ji zákon tvrdě trestal. Respektive, samotná prostituce nelegální nebyla, ale činnosti okolo ní ano. K tomu patřilo třeba pití alkoholu na veřejnosti či sdružování žen na veřejnosti. Dětská práce však zakázaná nebyla, často pracovali i dívky před dosažením puberty, to se bohužel týkalo i těch, jejichž osudem byly nevěstince a služby v nich.

Skryté náznaky sexuality či odříkání ve viktoriánském odívání

Viktoriánská móda byla na první pohled nesmírně cudná. Ženy byly oblečeny od krku až po kotníky a často nosily těsné korzety, které měly zdůraznit úzký pas a plné poprsí. Móda však nesla mnohé sexuální podtexty, které byly v rozporu s oficiální morálkou té doby.
Korzet byl považován za symbol ženské skromnosti, ale zároveň se stal i erotickým symbolem. Těsné korzety vytvářely křivky, které byly pro viktoriánské muže neuvěřitelně přitažlivé. Žena v korzetu působila zároveň nedostupně i svůdně. Některé ženy si prý byly schopné si pas stáhnout až na neuvěřitelných 35cm. 

Vrstevnaté spodní prádlo a podvazky

Pod mnoha vrstvami šatů se skrývalo komplikované spodní prádlo, které často obsahovalo krajkové podvazky a hedvábné punčochy. Tyto detaily byly určeny výhradně pro oči manžela, ale viktoriánská erotická literatura i umění je hojně zobrazovaly jako symboly skrytých vášní. Některé sukně tvořené mnohými vrstvami měly prý obvod i přes pět metrů. 
Zatímco ramena a kotníky byly považovány za „erotické zóny“, hluboké výstřihy ve večerních šatech byly společensky přijatelné při plesových událostech. Odhalené ženské kotníky byly natolik dráždivé, že se staly častým motivem tajných erotických obrazů a karikatur.

Láska vs. povinnost: Manželské vztahy a aféry

Manželství ve viktoriánské době bylo často spíše obchodní smlouvou než svazkem z lásky. Ženy se provdávaly, aby zajistily své finanční a společenské postavení, zatímco muži hledali vhodné partnerky, které by vedly domácnost a rodily děti.
Sex v manželství byl považován za povinnost ženy vůči manželovi. V mnoha případech byly ženy nuceny snášet sexuální násilí, protože manželský pohlavní styk nebyl považován za znásilnění – manžel měl podle zákona „právo“ na sex se svou ženou a to prakticky za jakýchkoliv podmínek. 

Kvůli přísným normám se mnoho mužů i žen uchylovalo k tajným milostným aférám. Vysoce postavené ženy měly často milence, zatímco muži navštěvovali nevěstince. Aféry byly častým motivem dopisů, básní a dokonce i soudních procesů, které plnily novinové titulky.

Homosexualita jako zločin

Viktoriánská éra byla období, kdy byla homosexualita považována nejen za tabu, ale i za zločin. Ve Spojeném království byla sodomie (tedy společensky neakceptovatelný styk) trestná podle zákona. V roce 1885 byl přijat zákon, známý jako „Labouchere Amendment“, který kriminalizoval veškeré sexuální chování mezi muži, které by se dalo považovat za „nehodné“ – v podstatě všechny formy homosexuálního chování. Tento zákon vedl k mnoha tragickým příběhům, včetně skandálního procesu s Oscarem Wildem, který byl obviněn z hrubého porušování veřejného morálního chování. Již od mladého věku byl vyspělý a svou homosexualitu nikterak neskrýval, odsouzen byl roku 1895 na dva roky za mřížemi.
Přestože homosexualita byla skrývána a trestána, homosexualita v době královny Viktorie často přetrvávala v tajnosti. 

Zajímavým faktem je, že viktoriánská literatura a kultura obsahovaly skryté nebo kódované náznaky homosexuálních vztahů. Některé básně, romány nebo umělecké dílo měly podtexty, které by mohly být interpretovány jako náznaky homoseksuální touhy, ale veřejně jako takové nemohly být přijímány.

Viktoriánská láska mezi ženami

Zatímco homosexuální vztahy mezi muži byly veřejně trestány a postihovány, lesbické vztahy byly ve viktoriánské společnosti někdy považovány za méně nebezpečné, pokud byly vyjádřovány v rámci „neškodného přátelství“ či v soukromí. V této době se běžně diskutovalo o silných přátelských vztazích mezi ženami, které byly na začátku 20. století dokonce nazývány románky. Tyto vztahy, ačkoli často označovány jako platonické, ve skutečnosti mohly mít i emocionální nebo fyzické rozměry.

Viktoriánská éra byla obdobím, kdy se sexuální tabu a přísná morálka spojovaly s hlubokými společenskými paradoxy. Zatímco na veřejnosti panoval obraz ctnostné a zdrženlivé společnosti, skrytá sexualita a neúplně potlačované touhy formovaly tajné životy mnoha lidí. Zákony a morální normy určovaly, co bylo přijatelné, a co bylo trestné, ale právě v této době vznikaly první pokusy o otevřenější diskusi o sexualitě. Tabu, které definovalo viktoriánskou dobu, tak stále rezonuje v mnoha aspektech naší kultury, ať už v podobě romantických ideálů, nebo v neustálém hledání rovnováhy mezi veřejnými a osobními svobodami. Buďme rádi za dobu ve které žijeme...

Vlhká Kundička