7.2. Chytni si mě za vlásky, udělej mě v rytmu lásky

7.2. Chytni si mě za vlásky, udělej mě v rytmu lásky

Když noc se snáší, ticho zpívá,
tvůj dotek ve mně lásku skrývá,
v náruči tvé svět ztrácí hlas,
jen naše těla – jen my dva zas.

Ve vlnách vášně topím se ráda,
tvůj dech mi šeptá, že nejsem sama,
každý polibek, jak plamen žhavý,
co spaluje strachy a mě uzdraví.

Tvé ruce kreslí na kůži znaky,
co nelze říct slovy, plujem jako vraky,
ve spojení dvou srdcí a těl,
je láska ta síla, co vždycky si chtěl.

Ať noc je nekonečná, ať ji neukončí rána,
ve tvém objetí se vždy cítím chráněná,
protože když jsi tu, svět je klidnější,
milování s tebou je dar nejvzácnější.