8.2. Spoutej mě a znič
Spoutej mě slovy, líbej mé rty,
ať hořím touhou, ať ztrácím v těle cit.
Tvé ruce jsou řetězy, tvé slovo je příkaz,
rozkazuj, veď mě, chci poslouchat zas.
Na kůži stopy po vášnivém hříchu,
chvěju se v řetězech, není mi k smíchu,
klekám si před tebou, poslušná, hříšná,
zatni své nehty - bolest je výzva.
Bičem ty šeptáš slova tak drsná,
bolest je rozkoš, tělo bolí a hřmí.
Svázaná k posteli, tvá hračka krásná,
propadám hlouběji do toho, co je mezi námi.
Radek
❤️❤️